Lenka Oravcová

jóga, jógová terapie, zdravotní cvičení, pilates

O józe

Jóga a principy pohybu

 

 Lenka OravcováJóga může mít tisíce tváří a podob. V indickém prostředí je výrazu jóga používáno velmi často, a to pro jakoukoliv techniku, či praktické snažení vedoucí ke zvolenému cíli. Myšlen je cíl v oblasti sebezdokonalování, sebepoznání, sebeovládání, sebeutváření, tedy dosažení nějakých schopností, znalostí nebo stavu. V tomto duchu se objevuje jóga v řadě filozoficko-náboženských škol a duchovních tradic a nabírá tak pokaždé jinou, často velmi odlišnou podobu.

V současnosti si však pod pojmem jóga představíme většinou jen tělesné pozice (ásany), dechová cvičení (pránájámu), relaxační cvičení a očistné techniky. Jóga je vnímána jako něco veskrze zdravého pro tělo i duši. V kontrastu s tím stojí fakt, že se v tradiční Pataňdžaliovské józe (ta byla jednou ze šestice tradičních indických filozofických škol) i hatha józe jednalo vždy o poměrně extrémní a náročné tělesné i duševní stavy, které mnohdy vyžadovaly i život v osamění a každopádně asketické přizpůsobení celého životního stylu. V dnešní době nám tak poznatky dávného asketického jógina, který dokonale ovládal a vnímal své tělesné i duševní procesy mohou být srozumitelné a tím pádem užitečné pouze tehdy, jestliže je dokážeme nějakým způsobem napojit na současný život a poznání. A nemůžeme-li přebývat v osamění v horské jeskyni nebo na žárovišti (místě, kde se spalují mrtví) a provádět extrémní obřady, tak jak to dělal on, tedy není-li možné dodržet určitou formu, potřebujeme pochopit procesy a principy, které se za formou skrývají. Uchopíme-li princip, můžeme jej aplikovat pomocí vhodných prostředků pro místo a dobu, ve které žijeme.

Chceme-li dnes jógu využívat jako prostředku či cesty k tělesné a duševní rovnováze, tak stále zůstává v platnosti to, co bylo řečeno hned na začátku – že by měla sloužit především k sebepoznání. Protože vyrovnávat, regulovat a obecně ovládat mohu pouze to, o čem vím a co znám. A obzvláště tělesné přetěžování bez dostatečné propriocepce a tzv. pohybové inteligence (mám teď namysli především fyzicky náročné cvičební styly jógy) může způsobit nerovnováhu pohybového systému.

A jak by tedy mohla jóga současnosti vypadat, aby splňovala tradiční cíl – tedy aby osvobozovala od utrpení? Ať už utrpením myslíme nemoc, nevědomost nebo odpojení od Podstaty. Já osobně chápu v současnosti jógu a jógovou terapii jako činnost, metodu, praxi, která vychází z konceptu člověka jako víceúrovňové individuality, snaží se o propojení poznatků současných i minulých, východu i západu a vede k rozvoji vědomí a k rovnováze všech procesů v člověku i jeho okolí; spojuje s tím, co je tady a teď. Takže výsledná podoba takové jógy nebo jógové terapie může být různá, podle potřeb, možností a schopností žáka i učitele. Ale dalo by se také říci, že to, co člověka vytrhává do jakékoliv jednostrannosti, co ho přetěžuje, co v něm podněcuje blouznivost a oddávání se nereálným představám, co opakuje bez pochopení, co komplikuje stále víc jeho vztah s okolím, co mu brání dostát závazkům, co otupuje vědomí, co nemá jasný záměr a cíl, to v zásadě není jóga.

Mojí touhou je přiblížit se k pochopení principů fungování těla a mysli, k pochopení zákonitostí přirozených tělesných a psychomentálních dějů, které jsou pak ve své čisté (extrahované) podobě patrné v mnohých jógových technikách. Protože znalost principů člověka osvobozuje. Bez jejich poznání jsme odkázáni jen na kopírování nějaké formy nebo metody. Nemůžeme ani dokonale pochopit, jak a proč metoda funguje, a tím pádem ji nemůžeme ani dobře přizpůsobit individuálním potřebám. Obzvláště u celostních metod typu jógy, které mohou mít hluboké účinky, je potřeba si uvědomit, že jakákoliv forma pouze přenesená z původního času a místa, může být bez znalosti principů neúčinná, nebo dokonce škodlivá!

Ve své práci vycházím ze dvou tradičních konceptů – paňčakóši (systému pěti obalů/těl) k popisu a rozčlenění lidské individuality a aštángajógy (jógy osmi částí/údů) k popisu a rozčlenění jógové praxe.

Celý systém propojenosti tělesných úrovní, a souvislosti mezi tradičním jógovým pojetím a moderními objevy ve fyzioterapii a neurovědách jsem se pokusila sepsat v své knize.